Digitální pedagogika

Důležitost digitálních technologií pro sektor vzdělávání se promítla v přijetí Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020, kterou vláda schválila v roce 2014. Strategie definovala tři hlavní cíle (otevřít vzdělávání novým metodám a způsobům učení prostřednictvím digitálních technologií, zlepšit kompetence žáků v oblasti práce s informacemi a digitálními technologiemi, rozvíjet informatické myšlení žáků) a navrhla opatření, jak jich dosáhnout.

Digitální technologie mají potenciál podpořit vzdělávání a stát se z příležitostně využívané pomůcky pro zpestření nedílnou součástí celého procesu výuky. Umožňují přizpůsobit výuku individualitě žáka (tzv. personalizace výuky) a podpořit žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Zavádění digitálních technologií do výuky lze realizovat různými cestami, přičemž je vhodné stanovit koncepci na úrovni školy. Díky neustálému rozvoji v této oblasti se objevují nové trendy, na které musí školy reagovat (např. BYOD, tj. začlenění mobilních telefonů či tabletů, které si žáci přinášejí z domova, do výuky).

Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020

Strategie digitálního vzdělávání navazuje na Strategii vzdělávací politiky ČR do roku 2020 a navrhuje soubor intervencí na podporu digitálního vzdělávání. Definuje hlavní cíle a uvádí návrh opatření a aktivit, jež povedou k jejich naplnění.

Dokument připravilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a schválila jej vláda České republiky v roce 2014.

Profil Škola 21

Profil Škola 21 umožňuje školám ověřit si, na kolik se jim daří začlenit digitální technologie do života školy. Prostřednictvím evaluačního nástroje si školy zmapují svou situaci v pěti oblastech a zároveň jim nástroj pomůže stanovit si střednědobý plán rozvoje.

Provoz zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenského zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků.

Otevřené vzdělávání

Příručka s názvem Jak zvýšit kvalitu škol pomocí otevřeného vzdělávání - tipy a rady pro ředitele škol a zřizovatele uvádí, co rozumíme pod pojmem otevřené vzdělávání a jakým způsobem jej lze uplatňovat ve školách. Shrnuje výhody tohoto přístupu z pohledu učitele, žáka i ředitele a reaguje na nejčastější námitky.

Autorem je O. Neumajer, vydal EDUin, o.p.s.

Creative Classrooms Lab

Evropský projekt Creative Classrooms Lab byl zaměřen na využití tabletů ve výuce. Byly vytvořeny modelové scénáře, které byly následně vyzkoušeny na pilotních školách. Scénáře se věnovaly např. personalizaci výuky, metodě převrácené třídy nebo posílení spolupráce mezi žáky. K dispozici je popis jednotlivých scénářů, ale také příručka shrnující zkušenosti českých učitelů zapojených do projektu.

Projekt koordinoval v ČR Dům zahraniční spolupráce.

Sdílený iSEN

Komunita učitelů, rodičů a dalších zainteresovaných osob, kteří sdílí své nápady, jak využívat digitální technologie se systémem iOS pro rozvoj žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Tipy na aplikace, články o zkušenostech z výuky, návody ke stažení. Některé části webu jsou dostupné pouze pro zaregistrované uživatele. 

Kontaktní osobou je L. Říhová, I. Jelínková, E. Šrámková s podporou firmy 24U.

Vzděláváme pro budoucnost

Souhrnná zpráva z projektu uvádí čtyři scénáře využití tabletů s operačním systémem Windows pro vzdělávací účely, které byly odzkoušeny na pilotních školách. Popisuje příklady dobré praxe, komentáře učitelů a ředitelů zapojených do projektu a zmiňuje i možná rizika, která je vhodné zvážit.

Autory publikace jsou O. Neumajer a D. Růžičková, projekt realizovala společnost Microsoft.

Předpokladem pro intenzivní využívání digitálních technologií ve výuce je adekvátní školní infrastruktura. Užitečné tipy pro ICT koordinátory škol ohledně správy školní sítě, využití cloudových služeb nebo přístupu BYOD (Bring your own device, Přines si vlastní zařízení) jsou uvedeny v materiálech k online kurzu, který připravila European Schoolnet Academy.

O přístupu BYOD, ale také doporučeních pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, pojednává příručka Inkluzivní vzdělávání s využitím digitálních technologií (vydal Microsoft, autory jsou L. Gajzlerová, O. Neumajer, L. Rohlíková). V příručce jsou uvedeny příklady aplikací, které mohou podpořit rozvoj žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.

Součástí vzdělávacího procesu je také hodnocení. Kromě klasických metod a forem lze využít např. sebehodnocení žáků (viz článek od A. Rakoušové) nebo myšlenkové mapy.

Otestovat si své IT dovednosti mohou žáci, ale i široká veřejnost prostřednictvím IT Fitness testu (připravil Dům zahraniční spolupráce v rámci evropské kampaně eSkills for Jobs). Test je k dispozici ve dvou verzích (pro žáky ZŠ, pro žáky SŠ a širokou veřejnost) a obsahuje otázky z různých oblastí (bezpečnost, spolupráce, komplexní úlohy atd.).


Projekt je spolufinancován Evropskou komisí v rámci programu Erasmus+. Tyto webové stránky vyjadřují pouze názory autorů, nikoliv stanovisko Evropské komise a za užití informací zde obsažených Evropská komise neodpovídá ani neručí.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky